Všechny úvahy o pohybu desek vycházejí z nepotvrzeného předpokladu o stálém zemském poloměru. Kapitoly 1, 2 a 3 ukazují, že více plochy zemského povrchu přibývá, než mizí.
Pokud vezmeme do úvahy polohu všech možných míst podsouvání z deskové tektoniky, pak velký oblouk (kružnice) procházející zemským středem a určená souřadnicemi (130o V, 51,86o J; 140oZ, 0o a 40oV,0o), tyto struktury neprotíná (obr. 8). Tento velký oblouk protíná pouze kontinentální hmoty původní Pangey, popaleozoická mořská dna a rozšiřující se oceánické hřbety. Uvedený oblouk dělí Zemi na dvě polokoule, které vykazují rozšiřování ca 81 mm za rok vzhledem ke své původní délce. Je zřejmé, že pokud se rozšiřuje tento hemisférický oblouk, který probíhá mimo rovník, pak i koule či geoid, který jej obsahuje se musí také rozšiřovat. (Poloměr Země by se pod uvedeným obloukem rozšiřoval ročně o 13 mm).