V deskové tektonice je obecně předpokládáno, že litosférické desky se rozbíhají navzájem otáčením podél domnělé Eulerovy osy, nazývané společným a jedinečným bodem otáčení. Pokud se na daném místě ale stýkají navzájem tři desky jako tři lístky jetele v jediném bodě nazývaném trojný bod, nastane problém. Je snadné dokázat že takovýto princip společného bodu otáčení nemůže být obecně použit pro všechny tři dvojice desek (obr. 9). Tím je zřejmé, že tento základní předpoklad deskové tektoniky je slabý i když je prohlašováno, že byl odvozen z pozorování. Při přísném použití geometrických pravidel deskové tektoniky je zřejmé, že trojný bod nemůže existovat protože jej nemůžeme odvodit z deskově tektonických pravidel. Zvláště konfliktní je v tomto případě koncept společného bodu otáčení a transformních (přetvárných) zlomů jako pohybového ukazatele. Z jejich polohy vyplývá, že jedna slupka (deska) by se měla pohybovat současně podle dvou polohově různých Eulerových os. To znamená dvěma směr najednou. Už jsme to viděli u hřbetu mezi Afrikou a Antarktidou. V pohádce je všechno možné, že ano.
V okolí přetvárného (transformního) zlomu se deska má pohybovat v jeho směru. Transformní zlom tak zastupuje vektor pohybu a takto ho můžeme použít v pohybovém rozboru jednotlivých oblastí (viz například kapitolu "chybné rozdělování vždy spojeného"). Z této definice rovněž vyplývá, že trojný bod (kolem Antarktidy vidíme hned tři), není v deskově tektonických pravidlech možný. Pokud by zde skutečně tento pohyb byl, plocha desky (omezená hřbety rozpínání) by se zmenšovala! Deska má být přitom tuhé těleso.
