Třírozměné snímkování zemského pláště doložilo, že oběžné (konvekční) proudy, základ deskové tektoniky neexistují

Zemětřesná tomografie poskytuje trojrozměrné obrázky zemského pláště, které dokazují, že velmi horké magma sahá jen do hloubek přibližně 400 kilometrů (ANDERSON & DZIEWONSKI, 1988), čímž je popřena soustava oběžných proudů řízených teplotou, které mají ve své podstatě vystupovat od velmi žhavého zemského jádra. Můžeme to pozorovat na prostorových mapách ukazujících rychlost, s jakou se v podpovrchových horninách šíří namáhání ve smyku. Horký materiál dovoluje pouze nízkou a chladný materiál vysokou rychlost. Za tohoto předpokladu pod severním a jižním Atlantikem rozpoznáváme v hloubce 150 kilometrů horký materiál, zatímco pod celou jihoamerickou pevninou je téměř úplně studený materiál. Zemské nitro pod Pacifikem je pod východopacifickým prahem podle očekávání horké. „v hloubce 350 kilometrů už rychlost vln se stavbou povrchu tak dobře neladí" (ANDERSON & DZIEWONSKI, 1988). Jinými slovy: horké oblasti jsou tím vzácnější, čím hlouběji vrstvy jsou. Už jen v nejsevernější části Atlantiku mezi Španělskem a Grónskem a v nejjižnější části mezi jižním výběžkem Afriky a na sever od Antarktidy jsou zcela horké oblasti - stejně jako oblastí Pacifiku, které se zmenšují směrem do hloubky. V hloubce 550 kilometrů jsou už jen méně horké a proti očekávání už žádná velmi horká místa. Pod celou jihoamerickou deskou a Atlantikem až po úroveň Španělska je jen studený materiál.

Vypadá to tak, že čím je materiál zemského pláště k zemskému jádru blíže, tím je chladnější. Je to jinak než jak bychom očekávali, kdyby byla předloha teplotou řízených oběhových buněk stoupajících od zemského jádra správná. Jinými slovy oběžné proudy, základ deskové tektoniky neexistují

Poznámka

Ve společnosti s možností svobodného uplatnění a přijetí přinejmenším věrohodného názoru, by desková tektonika na základě jenom jediného z uvedených 23 článků o pochybeních už dávno skončila v archivu neplatných teorií. Její udržování a neustálá další propagace jsou důkazem ovlivňování vědeckého výzkumu politickými prostředky. Z tohoto důvodu jsme zařadili na stránky i články k této problematice, viz článek Michiheiho Hoshiny, jeho dodatek a článek ropný zlom v kapitole o rozpínání Země.

Velké východojaponské zemětřesení otřáslo (také) deskovou tektonikou

Yoshihiro KUBOTA, Niigata University, Japan: „SYMPOZIUM K PŘÍLEŽITOSTI 20. VÝROČÍ ROZPRAV O STRUKTURNÍ GEOLOGII; 18. PROSINCE 2011 JAPONSKO. Strukturně geologická kolokvia byla zavedena v roce 1991. Od té doby jsme zorganizovali pravidelně dvakrát ročně schůze za účelem podpory původních výzkumů založených na důkladných terénních pracích… Japonci se obávají dalšího velkého zemětřesení... Výsledek sympozia byl překvapující. Všichni účastníci (více jak 50), nabyli silného neodbytného pocitu, že éra deskové tektoniky skončila a velká zemětřesení jsou jistě předvídatelná."

NCGT: New Concepts in Global Tectonics NEWSLETTER No. 61, December, 2011 ISSN: 1833-2560 Editor: Dong R. CHOI

Na obr. Dong Choi přednáší o velkém Japonském zemětřesení

Pozn. autora webu: Závěr z diskuse v Japonsku je jasný: nejen z hlediska předpovídání zemětřesení nelze brát deskovou tektoniku vážně a je tudíž z hlediska předpovídání zemětřesení naprosto nepoužitelná (i když odjakživa tvrdila, že "vysvětluje zemětřesení").