Nová globální (desková) tektonika se přeměnila na pokřivenou oblastní geologii

Domýšlivé a nabubřelé vystupování prvních propagátorů Nové globální (deskové) tektoniky se slovníkem o revoluci v geologických vědách atp. a o konečném (zřejmě navždy platném), vyřešení problému stroje, který oddálil Afriku od Amerik a vedl k rozpadu Pangey, přešlo tichou cestou do "deskově" tektonického klimatu zkreslování geologie drobných až droboulinkých oblastí tj. zakládání míst rozšiřování či pohlcování oceánského dna v malých regionech. Pohyb se přenesl z původních Wegenerových kontinentů na malé ostrovy (terrány - terrains), které lze umístit kamkoliv, kde máme nějakou výraznější (většinou zlomovou) hranici. Rozbitím na malé kousky "vyřešila" desková tektonika problém zvrásněných oblastí a planetárních zlomů uvnitř prvotně stanovených desek zmiňovaný V. V. Belousovem v dopise V. E. Chainovi. Původně stanovené desky (13 na celé Zeměkouli) mají totiž každá jako celek představovat tuhé těleso, tedy těleso bez vnitřního přetvoření. Cíl podpořit tuto definici (bez ohledu na geologické skutečnosti), vedl ke zmenšení "plovoucích" kousků zemské kůry a vytvoření terránové tektoniky která představuje naprostý logický chaos.  Pro domnělé plutí těchto zlomků zemské kůry jsou použity stejné principy,  které měly při zrodu Nové globální (deskové) tektoniky vysvětlit drift Afriky a Amerik, tj. rozšiřování oceánského dna (zde Atlantiku) od středooceánského hřbetu a pohlcování mořského dna podsouváním v hlubokomořském příkopu (subdukcí). Je příznačné, že vzory tohoto výkladu "deskových - terránových" rozhraní jsou uváděny pouze formou geologických řezů.  Nedoložené tisícikilometrové pohyby v geologických řezech nebudí tolik podezření jako nápadně krátký průběh (nesrovnatelný s tichomořskými oblastmi) nanejvýš několika stovek km v mapě.

 

Údajný (nezjištěný a ničím nedoložený) pohyb těchto mikrodesek, ostrovů (terránů), je vykládán (v lepším případě!) pouze podle paleomagnetismu (viz "neoprávněné zmražení pohyblivého"), podle rozdílných zkamenělin, podle geochemického "určení" vyvřelin jakožto výtvoru deskově tektonických pochodů, nebo přisuzováním výtvorů tepelně-tlakové přeměny v horninách zónám pohlcování. Uvedená tvrzení nejsou přezkoumávána tektonickými a strukturně tektonickými studiemi, prověřována podle stávajících geologických poznatků, tvrzení různých geologických vědeckých oborů nejsou uváděna do vzájemného souladu, popřípadě potvrzena geofyzikálně. (V případě tzv. oblastí "srážky - kolize ostrovů" to ani není možné, protože pro tuto situaci nemáme na rozdíl od současných středooceánských hřbetů a hlubokomořských příkopů žádný skutečně ověřený model - například často uváděné Himálaje tak nevznikly, viz "neoprávněné zmražení pohyblivého" a "Indie - pochybné rozdělování vždy spojeného"). K jednotlivým ostrovům nejsou a vzhledem k neporovnatelným rozměrům ani nemohou být doloženy deskově tektonické stavby Středo-oceánských hřbetů s rozpínáním a příkopy pohlcující oceánskou litosféru (subdukční), které mají podle principů deskové tektoniky jednotlivými ostrovy pohybovat. Vlivem Nové globální (deskové) tektoniky se geologie otevřela neomezeným fantaziím a tvorbě mýtů.


 

Jak píše V.V. Bělousov (1980, 1990) desková tektonika byla předčasným zevšeobecněním (přenesením na kontinentální kůru, pozn. red.), nedostatečných údajů o stavbě oceánského dna a je na hony vzdálená od geologické skutečnosti.

Napsal: „nikoho nepřekvapí, že pokusy, které se snaží využít tuto předlohu pro vysvětlení skutečné stavby v místním měřítku, vedou ke stále složitější soustavě, v níž se navrhuje: tu a tam rozvíjet místní osy šíření, posunutí jejich polohy, jejich zmizení a znovuobjevení, jejich opakovaně se měnící rychlost šíření a častý úplný zánik a to, že litosférické desky jsou rozbity do ještě většího počtu druhořadých a třetiřadých desek. Pro všechny tyto soustavy je příznačné úplné vzduchoprázno jakékoliv logiky a vzorů jakéhokoli druhu. To navozuje celkový dojem, že byla vynalezena určitá pravidla hry, a že cílem všeho je nějak přizpůsobit skutečnost těmto nebo jiným pravidlům.“ (1980, p. 303) Beloussov, V. V. (1980). Geotectonics. Moscow: Mir. Beloussov, V. V. (1981). Continental Endogenous Regimes. Moscow. Mir; Beloussov, V. V. (1990). Certain trends in present-day geosciences. In Barto-Kyriakidis, 1990, vol. 1, pp. 3-15 .


 

Pozn. red. webu. Zářný příklad podobného postupu kritizovaného Bělousovem tj. "určování" míst pohlcení či rozpínání tak jak se to zrovna hodí, představuje tzv. srážka (kolize) desek v Himálajích. Nejprve bylo řečeno na základě paleomagnetizmu (Runcorn), že se Indie pohybuje velkou rychlostí směrem na S a poté se hledalo místo, kde se uvedená srážka měla odehrát. Když bylo první "nalezené" místo popřeno objevem shodných zkamenělin na obou stranách domněle kdysi velmi vzdálených desek, viz kapitolu 12, chybné rozdělování vždy spojeného, tak se bez rozpaků "určilo" jiné místo. Prostě deskově tektonický názor (výklad nebo spíše blud) je protiřečícími fakty neotřesitelný.


názory k článku

Poznámka

Ve společnosti s možností svobodného uplatnění a přijetí přinejmenším věrohodného názoru, by desková tektonika na základě jenom jediného z uvedených 23 článků o pochybeních už dávno skončila v archivu neplatných teorií. Její udržování a neustálá další propagace jsou důkazem ovlivňování vědeckého výzkumu politickými prostředky. Z tohoto důvodu jsme zařadili na stránky i články k této problematice, viz článek Michiheiho Hoshiny, jeho dodatek a článek ropný zlom v kapitole o rozpínání Země.


 

 


Velké východojaponské zemětřesení otřáslo (také) deskovou tektonikou

Yoshihiro KUBOTA, Niigata University, Japan: „SYMPOZIUM K PŘÍLEŽITOSTI 20. VÝROČÍ ROZPRAV O STRUKTURNÍ GEOLOGII; 18. PROSINCE 2011 JAPONSKO. Strukturně geologická kolokvia byla zavedena v roce 1991. Od té doby jsme zorganizovali pravidelně dvakrát ročně schůze za účelem podpory původních výzkumů založených na důkladných terénních pracích… Japonci se obávají dalšího velkého zemětřesení... Výsledek sympozia byl překvapující. Všichni účastníci (více jak 50), nabyli silného neodbytného pocitu, že éra deskové tektoniky skončila a velká zemětřesení jsou jistě předvídatelná."


NCGT: New Concepts in Global Tectonics NEWSLETTER No. 61, December, 2011 ISSN: 1833-2560 Editor: Dong R. CHOI


kliknutím zvětšit
Popisek

 

 


Na obr. Dong Choi přednáší o velkém Japonském zemětřesení


 

 


Pozn. autora webu: Závěr z diskuse v Japonsku je jasný: nejen z hlediska předpovídání zemětřesení nelze brát deskovou tektoniku vážně a je tudíž z hlediska předpovídání zemětřesení naprosto nepoužitelná (i když odjakživa tvrdila, že "vysvětluje zemětřesení").


vytvořeno pomocí Gaia CMS firmy Artemis webdesign © 2008