Tuha (grafit), se těžila ve velkém množství v okolí Českého Krumlova, na vltavotýnsku, strakonicku a i jinde v Čechách. Kde se tu vzala? Tuha (grafit) je podobně jako diamant čistý uhlík (tuha se od diamantu liší stavbou krystalů). V přírodě se s čistým uhlíkem jen tak nesetkáme, protože je to prvek, který se rád váže s jinými prvky a to především s kyslíkem na kysličník uhličitý, popřípadě s vodíkem na metan. Výskyt uhlíku jako čistého prvku je tak v přírodě poměrně neobvyklý a vždy znamená zvláštní podmínky vzniku. Abychom získali čistý uhlík, musíme redukovat (zbavit kyslíku, popřípadě rozložit) látky, které uhlík obsahují. To mají být v přírodě hlavně tzv. organické látky, které spojujeme s pozůstatky živých organizmů tj. vegetace a živočichů. Můžou to rovněž být látky, které již vznikly přeměnou organických látek, tzv. biomasy. Mezi nejběžnějšími jmenujme všechny druhy uhlí a ropu? V laboratoři čistý uhlík z těchto látek získáme rozkladem za velmi vysokých teplot, uvádí se až 2600 stupňů C.
Vraťme se ale na českokrumlovsko. Horniny (vápence a ruly), na jejichž kontaktu se čistý uhlík v podobě tuhy nachází, prodělaly přeměnu „jen“ za teplot, které nepřevyšovaly "jen" 570 stupňů C. Podle obsahu stopových prvků geologové určili, že českokrumlovská tuha pochází z ropy (nafty). Její rozklad až na čistý uhlík v laboratorních podmínkách má ale probíhat až za výše uvedených 2600 st. C. Nabízí se jiné vysvětlení: podle nerostopisu meteoritických impaktů grafit vznikl pravděpodobně v horninách, které byly postiženy a přeměněny při vzniku Českého kráteru před dvěma miliardami let. Domníváme se proto, že původní nafta v horninách byla rozložena na čistý uhlík – tuhu (grafit) při ultrazvukovém šoku při dopadu meteoritu o průměru 15 – 20 km do okolí Mladé Vožice (okolnost, že v pružných vlnách o vysoké frekvenci - ultrazvuku může být koncentrována velká energie, i to, že vlnová délka může být blízká rozměrům větších molekul, vede k tomu, že ultrazvuk narušuje soudržnost molekul, nebo aktivuje některé chemické reakce; podle B. Urgošík: Fyzika SNTL, Praha 1987).
Protože Českokrumlovský grafit obsahuje až 80% čistého uhlíku a vyskytuje se ve slojích až mnoha m mocných, je pravděpodobné, že nevznikl na místě, ale byl přenesen horkými roztoky. Výše uvedená teplota 570 stupňů odpovídá zjištěné teplotě vyrovnání izotopického poměru uhlíku v grafitu a v okolním vápenci. Horké roztoky byly s největší pravděpodobností po uvolnění z nafty impaktem ohřáty při ultrazvukových vibracích nesourodého horninového masívu.
Každopádně v té době ale na Zemi nebyl žádný život tj. ani živočišný, ani rostlinný, ze kterého by mohla být vytvořena nafta a proto předpokládáme, že ropa z níž vznikl grafit v Českém masívu (kráteru) byla tzv. nebiologického (abiogenního) původu. To znamená, že tehdejší ropa představovala uhlovodíky podobné těm, které se nacházejí v kometách, uhlíkatých meteoritech a například na Neptunu – tělese sluneční soustavy.
