Didaktika geologie

Vynikající příručka pro učitele geologie od dr. Pauka a kolektivu

Úvod knihy

 

Kniha, kterou předkládáme našim učitelům a ostatním zájemcům, obsahuje základy obecné a speciální didaktiky geologie v širokém pojetí, tj. didaktiku základních geologických véd (mineralogie, petrologie, geologie, geofyziky, geochemie a užité geologie) a véd příbuzných a blízkých (paleontologiepedologie). V mnohém směru je prací průkopnickou. Kromě vysokoškolských skript (F. Štván — S. Navrátil 1973, E. Kočárek 1978, V Habětín 1980) neexistuje u nás moderní příručka, která by se zabývala problematikou výuky geologických věd. Také v zahraniční literatuře jsou příručky didaktiky geologie zcela ojedinělé. Tato kniha dokumentuje stav vývoje československé didaktiky geologie na konci sedmdesátých let. Ukazuje, že stupeň rozpracovanosti jednotlivých částí didaktiky geologie je dosud nestejný, a tím naznačuje směr dalšího výzkumu v tomto oboru. Učivo geologických a biologických věd bylo na všeobecně vzdělávacích školách tradičně spojováno v předmětu přírodopis nebo v předmětu biologie a geologie, a proto i teorie vyučování geologii byla obvykle součástí metodiky přírodopisu. Nevěnovala sejí však taková pozornost jako metodice biologie. To vývoj didaktiky geologie brzdilo. Rozptýlení učiva geologie do chemie a do zeměpisu v letech 1953 až 1960 mělo za následek omezení studia geologie jak na vyšších školách pedagogických, tak i na vysokých školách pedagogických a na přírodovědeckých fakultách po dobu celého desetiletí, a to způsobilo i přerušení vývoje didaktiky geologie. Opětné zavedení studia přírodopisu na pedagogických fakultách a geologie jako samostatného aprobačního předmětu v kombinaci s dalším předmětem na přírodovědeckých fakultách vyvolalo i nutnost zajištění nejen odborného vzdělání učitelů geologie na všeobecně vzdělávacích školách, nýbrž i jejich vzdělání pedagogického, a to v didaktice, v teorii vyučovacího procesu. Ukázala se i potřeba podstatně posílit didaktickou přípravu učitelů přírodopisu na základní škole v její geologické složce, protože jí bývá často věnována menší péče než složce biologické. Význam kvalitní přípravy učitelů v oboru didaktiky geologie nepoklesl ani v současné době, kdy byla zavedena jednotná příprava učitelů 5. až 12. ročníku. Základy geologických věd jsou nyní součástí učitelského studia biologie, základy didaktiky geologie jsou obsaženy v didaktice biologie. Máme zato, že právě podceňování pedagogické průpravy odborných učitelů středních škol v didaktice geologie bylo jednou z příčin, že vyučování geologii zaostávalo za vývojem pedagogiky, psychologie i geologických věd. Moderní vyučovací metody, organizační formy i učební pomůcky se na školách vžívaly se zpožděním. Také geologické učivo se pružně nepřizpůsobovalo rozvoji geologických věd, změnám v jejich pojetí i současným potřebám výchovy mládeže. Učivo některých oborů geologických věd, zejména mineralogie a petrografie, přednášené zastaralými metodami, nevzbuzovalo žádoucí zájem o neživou přírodu. Z toho vyplývalo podceňování významu geologických věd pro všeobecné vzdělání a výchovu, zejména pro výchovu ideovou, pro vytváření vědeckého světového názoru, pro výchovu polytechnickou, tedy pro praxi. Byl podceňován i význam geologických véd pro společnost. Dnes se již považuje za neudržitelný názor, že učiteli stačí jen odborná příprava, aby se stal dobrým učitelem. Jen učitel, který je dokonale obeznámen s cílem a prostředky výchovy, může plnit svůj výchovné vzdčlávací úkol. Práce na této příručce začala v r. 1970, kdy se ustavil čtrnáctičlenný autorský kolektiv složený z učitelů vysokých a všeobecné vzdélávacích škol. Koncem první poloviny sedmdesátých let byl text zhruba napsán. Další práce na rukopisu však pokračovaly pomaleji. Práce velkého autorského kolektivu přinesla vedle nesporných kladů i obtíže. Bylo třeba spojit části napsané jednotlivými autory v jednotný celek a původné značné rozsáhlý rukopis zredukovat. Kromé toho probíhaly přípravy k realizaci nového projektu československé výchovné vzdčlávací soustavy. Byly vypracovány nové učební plány, osnovy a učebnice základních škol a gymnázií a na vybraných školách experimentálně ověřovány. Tyto práce však nebyly dokončeny ani v době tisku této knihy. Proto mohlo být v textu jen zčásti přihlédnuto k novým osnovám a učebnicím všeobecně vzdělávacích škol. I když se v nových osnovách integrací učiva mineralogie, petrologie a geologie podstatně změnila strukturu učiva, bude pravděpodobně i nadále nutné řešit problémy výuky geologických věd vzhledem k vědecké struktuře těchto vědních disciplín. Sjednocení textu, redukci i další úpravy provedl hlavní autor doc. dr. F. Pauk za pomoci dvou členů autorského kolektivu dr. E. Kočárku a dr. V. Habětína. Nebylo však možné plně sjednotit obecně didaktickou terminologii, poněvadž tato terminologie není dosud zcela ustálena (to se týká např. termínů vyučovací prostředek, učební pomůcka, výuka, vyučování apod.). Cílem této knihy je ukázat učitelům i ostatním zájemcům celou problematiku výuky geologických a příbuzných věd, seznámit je s vnitropředmětovými vztahy, s použitím různých metod a postupů výuky, pomůcek, upozornit je na nové objevy geologických věd, odbornou a didaktickou literaturu apod. Tím tato příručka poslouží jako doplněk nově vydávaných metodických příruček k učebnicím pro základní školy a gymnázia, které již budou plně odpovídat platným osnovám podle Projektu. Kromě toho předpokládáme, že se naše kniha stane východiskem pro další vědeckovýzkumné práce v oboru didaktiky geologie. Knihu věnujeme našim spolupracovníkům doc. dr. V. Barthovi, F. Stvánovi, dr. J. Vávrovi a F. Zemánkovi, recenzentům prof. dr. B. Boučkovi a prof. dr. J. Dvořákovi, kteří se jejího vydání již nedožili. Cest jejich památce!


názory k článku

Poznámka

Ve společnosti s možností svobodného uplatnění a přijetí přinejmenším věrohodného názoru, by desková tektonika na základě jenom jediného z uvedených 23 článků o pochybeních už dávno skončila v archivu neplatných teorií. Její udržování a neustálá další propagace jsou důkazem ovlivňování vědeckého výzkumu politickými prostředky. Z tohoto důvodu jsme zařadili na stránky i články k této problematice, viz článek Michiheiho Hoshiny, jeho dodatek a článek ropný zlom v kapitole o rozpínání Země.


 

 


Velké východojaponské zemětřesení otřáslo (také) deskovou tektonikou

Yoshihiro KUBOTA, Niigata University, Japan: „SYMPOZIUM K PŘÍLEŽITOSTI 20. VÝROČÍ ROZPRAV O STRUKTURNÍ GEOLOGII; 18. PROSINCE 2011 JAPONSKO. Strukturně geologická kolokvia byla zavedena v roce 1991. Od té doby jsme zorganizovali pravidelně dvakrát ročně schůze za účelem podpory původních výzkumů založených na důkladných terénních pracích… Japonci se obávají dalšího velkého zemětřesení... Výsledek sympozia byl překvapující. Všichni účastníci (více jak 50), nabyli silného neodbytného pocitu, že éra deskové tektoniky skončila a velká zemětřesení jsou jistě předvídatelná."


NCGT: New Concepts in Global Tectonics NEWSLETTER No. 61, December, 2011 ISSN: 1833-2560 Editor: Dong R. CHOI


kliknutím zvětšit
Popisek

 

 


Na obr. Dong Choi přednáší o velkém Japonském zemětřesení


 

 


Pozn. autora webu: Závěr z diskuse v Japonsku je jasný: nejen z hlediska předpovídání zemětřesení nelze brát deskovou tektoniku vážně a je tudíž z hlediska předpovídání zemětřesení naprosto nepoužitelná (i když odjakživa tvrdila, že "vysvětluje zemětřesení").


vytvořeno pomocí Gaia CMS firmy Artemis webdesign © 2008