Jeffreysův rozpor neexistujích oběhových (konvekčních) proudů

 

Oběžné proudy, které mají zasahovat až k samému zemskému jádru, byly navrženy jako hnací stroj deskové tektoniky. Proudy mají vystupovat pod středooceánskými hřbety a sestupovat pod oceánické příkopy. Protože zvrstvení zemského pláště činí celoplášťový oběh nevěrohodným, byl model upraven na dvouvrstvý oběh. Jak uvádí P. WESSON, JEFFREYS (1974) zdůvodnil, že k oběhu nemůže dojít, protože se jedná o pochod, který se sám utlumuje. Tato vlastnost je popsána Lomnitzovým zákonem.

Deskoví tektonici očekávali, že seismická tomografie poskytne jasný důkaz dobře organizovaných oběhových buněk. Ta ale naopak dodala silné důkazy proti existenci širokých oběhových buněk, které by poháněly korové slupky (litosférické "desky") ve svrchním plášti.

Desková tektonika v současnosti dává přednost dvěma představám pohánějících strojů. Je to „tlak od středooceánského hřbetu“ a „tah desky“ v místě zanořování (subdukce). Tah desky je považován za dominantní mechanismus a týká se gravitačního zanořování podsouvané desky. Pochopitelně nemůže fungovat pro kontinentální desky, protože kontinentální kůra se nemůže zanořovat vzhledem ke své nízké hustotě. (Tah nemůže působit ani pro oceánskou litosféru, protože její horniny jsou lehčí než přinejmenším spodní zemský plášť a není zřejmé co by nastartovalo celý cyklus)). Je také vysoce nerealistické posunovat 120 stupňů širokou euroasijskou desku se všemi včleněnými strukturami (viz kap. 1), např. Středoindickým oceánickým hřbetem (LOWMAN, 1986, PRATT, 2000). Přítomnost dlouhodobých oslabených oblastí (například Himálaje), s velkými objemy hornin uvnitř desek, vzbuzuje pochybnosti, že síly na okrajích desek mohou být přenášeny z okraje „desky“ do jejího vnitřku či až na opačný okraj.

 


názory k článku

Poznámka

Ve společnosti s možností svobodného uplatnění a přijetí přinejmenším věrohodného názoru, by desková tektonika na základě jenom jediného z uvedených 23 článků o pochybeních už dávno skončila v archivu neplatných teorií. Její udržování a neustálá další propagace jsou důkazem ovlivňování vědeckého výzkumu politickými prostředky. Z tohoto důvodu jsme zařadili na stránky i články k této problematice, viz článek Michiheiho Hoshiny, jeho dodatek a článek ropný zlom v kapitole o rozpínání Země.


 

 


Velké východojaponské zemětřesení otřáslo (také) deskovou tektonikou

Yoshihiro KUBOTA, Niigata University, Japan: „SYMPOZIUM K PŘÍLEŽITOSTI 20. VÝROČÍ ROZPRAV O STRUKTURNÍ GEOLOGII; 18. PROSINCE 2011 JAPONSKO. Strukturně geologická kolokvia byla zavedena v roce 1991. Od té doby jsme zorganizovali pravidelně dvakrát ročně schůze za účelem podpory původních výzkumů založených na důkladných terénních pracích… Japonci se obávají dalšího velkého zemětřesení... Výsledek sympozia byl překvapující. Všichni účastníci (více jak 50), nabyli silného neodbytného pocitu, že éra deskové tektoniky skončila a velká zemětřesení jsou jistě předvídatelná."


NCGT: New Concepts in Global Tectonics NEWSLETTER No. 61, December, 2011 ISSN: 1833-2560 Editor: Dong R. CHOI


kliknutím zvětšit
Popisek

 

 


Na obr. Dong Choi přednáší o velkém Japonském zemětřesení


 

 


Pozn. autora webu: Závěr z diskuse v Japonsku je jasný: nejen z hlediska předpovídání zemětřesení nelze brát deskovou tektoniku vážně a je tudíž z hlediska předpovídání zemětřesení naprosto nepoužitelná (i když odjakživa tvrdila, že "vysvětluje zemětřesení").


vytvořeno pomocí Gaia CMS firmy Artemis webdesign © 2008