home

Ahoj všichni, :-)


PAVĚDA ZVANÁ DESKOVÁ TEKTONIKA

Indie NIKAM neletěla, hory kvůli ní nevyrostly, zemské jádro není železné, skoŘápky které nejsou deskami neběhají po zeměkouli, skořápky se nepodsouvají (nesubdukují) a další. S pravděpodobností rovnou jistotě se jednou dočkáme náhrady (veřejné), pseudovědy deskové tektoniky poznatky o PULZACI Země

.


Trochu metodiky předem

 



"Čti nejprve knihu napsanou přírodou a teprve později knihy psané člověkem; Leonardo da Vinci "Codice Atlantico"

 


Teorie je soubor tvrzení o předmětu výzkumu, která považujeme za pravdivá. Vyžaduje se, aby nebyla v rozporu s dosavadními zkušenostmi a výsledky experimentů a byla vnitřně nerozporná (konzistentní).

Wikipedie

 

Nebo také:

Teorie je soubor soudržných poznatků, které v podobě zákonů, zákonitostí a souvislostí mezi jevy, vysvětlují určitý výsek skutečnosti. Teorie je ověřena porovnáním se skutečností.

Petr Sak


Nové teorie nebývají přijaty, protože by splňovaly nároky vědecké metody, ale čistě proto, že příznivci při prosazování nových teorií použili všechny myslitelné triky - racionální, rétorické nebo i sprosté.

Paul Karl Feyerabend

 


Mýtus je nějaký názor kterému může věřit i hodně lidí a není to pravda



Sofisma, sofistika, logická sofistikace je nesprávný úsudek, závěr nebo důkaz vědomě vydávaný za správný. Používání klamavých a úskočných argumentů nebo jejich úmyslné vytrhávání ze správných souvislostí. Sofistikace, pronikání vědeckých postupů do teorie, metodologie i technologických procesů jiných oborů. Snižuje jejich srozumitelnost a zvyšuje nároky na kvalifikaci a specializaci. Záměrné používání nesprávných argumentů (sofizmat) a vyvozování klamavých myšlenkových závěrů.

Malá ilustrovaná encyklopedie, Encyklopedický dům, s.r.o. 1999


Intelektuální podvod (pozn. aut. webu).

 

Tisíckrát opakovaná lež stává všeobecným mylným přesvědčením.

(Známý citát ověřený denní praxí, upraveno podle I. Pavlova)


Blud je nepravdivé a nevývratné přesvědčení založené na nesprávném odvození závěru ze zevní reality

Wikipedie

 


A nakonec můj oblíbený citát: Blud zůstane bludem i kdyby tomu věřilo 50 milionů

Samuel Warren Carey s odkazem na deskovou tektoniku (kterou paradoxně kdysi masívně propagoval)

 


kliknutím zvětšit
Popisek


Z mnoha hypotéz o vývoji Země, nabyla neoprávněně navrch tzv. teorie deskové tektoniky (tektonika litosférických desek), která má podle tohoto předpokladu řídit všechny geologické pochody uvnitř a na povrchu Země.


I když zpočátku jsme ji nebrali nikterak vážně, považovali jsme tuto hypotézu za jednu ze zajímavých možností jak vysvětlit nové poznatky z výzkumů mořského dna a jako takovou jsme ji i tolerovali. P. WESSON ale již v r.1972 (ca 4 roky po jejím přijetí jakožto teorie "potvrzené" za platnou, zprvu pod názvem Nová globální tektonika), zmiňuje, že desková tektonika (tektonika litosférických desek, tektonika "globální"), nabývá čim dál širšího použití s nepříjemným doprovodným jevem opomíjet námitky vůči hypotéze. Dnes můžeme říci, že kdysi zajímavý předpoklad vycházející z nových poznatků o mořském dně se změnil na dogma s náboženským či totalitním (militantním) charakterem (cenzura, kádrování a vytváření "názorové většiny"), které nepřipouští jakoukoliv kritiku. Dnes již se nemluví o rozporech, které byly zřejmé od samého počátku (V. V. BĚLOUSOV, W. CAREY, A. A. MAYERHOF, H. A. MEYERHOF, V. ŠKVOR, N. ŠŤOVÍČKOVÁ, P. WESSON, J. ZEMAN a mnoho dalších). Geologická a geofyzikální veřejnost dnes už vůbec není o těchto námitkách informována přinejmenším stejnou měrou jako o deskové tektonice. P. WESSON (1976) vypočítal ca 76 významných rozporů. Od té doby se rozšířil jak jejich počet, tak i přibyly nové vědní obory a měření, která popírají deskovou tektoniku (sesmická tomografie zemského pláště, geoid podle družice GOCE, GPS, podrobné měření výšek zemského povrchu, objev kráteru Chicxulub a iridiové vrstvy na hranici křídy a třetihor aj.). Závěr je jasný: Popperovská falzifikace provedena, desková tektonika je neplatná.

 

Cílem našich stránek je rozpory Nové globální (deskové) tektoniky vyjmenovat, oživit, doplnit a rozšířit povědomí o jejich existenci. Upozorňujrme tím rovněž čtenáře na jiný, úmyslně opomíjený, popřípadě a i jinak potlačovaný geologický pohled na Zeměkouli. Uvažuje značné rozpínání (a smršťování) zemského poloměru v geologické minulosti.

Není jednoduché použít rozumovou analýzu u tak bezbřehé fantazie jako je desková tektonika. Proto ale  vlastně píšu tento web. Je pozoruhodná lehkost, s jakou tvůrci deskově tektonických výkladů mění své takzvané důkazy vždy, když jsou nějak zpochybněny. Ihned, jakmile je nějaký blud odhalen, jednoduše jej nahradí dalším a zapřou, že ten první, kdy existoval. Případně, pokud mají uzavřený celý kruh nekonečně se měnících fantazií, vracejí se k původnímu bludu a popírají, že byl někdy vyvrácen, čímž se celý kruh může opakovat. Tento způsob jednání ve stylu „nekonečné smyčky“ nasazuje tvůrcům deskově tektonických bájí klapky na oči tak, aby neviděli nic jiného než své chorobné závěry. Nebo, a to v horším případě, hrajou čertovsko-mikuláškou hru pro děti a ví, že je to "jen tak".



Orientace v obsahu

Protože v deskové tektonice jakožto výkladu stroje, který měl vysvětlit příčiny oddálení Afriky od Jižní Ameriky neplatí vůbec nic (vše je odvozeno od oběžných proudů a oběžné proudy neexistují), doporučujeme čtenáři aby bral uvedené pochybení (dnes můžeme říci bludy), jako příklady v jakých tvrzeních a místech deskoví tektonici falšovali skutečnost a proč ji nutné označuji za pavědu. Rozpor formou matematického důkazu ukazuje platí-li a, mělo by platit b. B sice neplatí, ale musíme mít na vědomí, že prvotně neplatí jak a tak i b samy o sobě (mezi a a b tím pádem nemůže být žádný vztah). Příkladem jsou například rozpory založené na povaze (tvaru, délce atd.) Středo - oceánského hřbetu odkud má přirůstat oceánické dno. Středo-oceánské hřbety jsou přitom mladším (paleocenním) zlomovým útvarem a působí tedy pouze v nejmladší třetihorní historii okolního oceánu starého až 200 milionů let (krom toho jsou místa pozdějšího vytvoření Středo - oceánského hřbetu spíše náhodná). Na "položení" deskové tektoniky celkově tedy stačí důkaz neexistence oběhových proudů.  Její rozporování je hrou na skutečnost a kromě nepřítomnost jakékoliv vnitřní soudržnosti ukazuje na její totální odtržení od geologie.

Následující přehled by měl sloužit pro snazší orientaci v provázání souvislostí rozporovaných pěti ústředních tvrzení a nepravd Nové globální (deskové) tektoniky, rozptýlených do jednotlivých odstavců pojmenovaných po jejich autorech.

 

Neexistuje podsouvání (subdukce), korových slupek (tektonických desek)

Odstavce:18, 317 (obr. 29), 19;článek D. Pratta obr. V-6 a V-7 In: "Geologujeme s Petrem Rajlichem";

 

Neexistují oběžné (konvekční) proudy

Odstavce: 1, 45, 7, 12; článek D. Pratta


Neexistuje souvislé tekuté podloží zemských slupek (desek) na Zeměkouli (astenosféry), které by dovolovalo jejich „plutí“

Odstavce: 6; článek D. Pratta

 

Magnetické anomálie na mořském dně nevyjadřují jeho časové přírůstky

Odstavce: 8, 9, 10; článek D. Pratta

Tento článek velmi doporučuji zájemcům o rozpínání Zeměkoule. Řada rekonstrukcí pracuje s těmito neplatnými údaji Např. J. Maxlow https://www.youtube.com/watch?v=_f6hcGJbjL0

 

Indie nenarazila (nekolidovala) s Asií, byla vždy součástí euroasijského kontinentu

Odstavce: 11, 12, 24; článek D. Pratta

 

Oceánské dno se nerozpíná od Středo-oceánských hřbetů a nepohybuje se podél přetvárných (transformních) zlomů

Odstavce: 13, 8, 9, 10, 7

 

 

Pro toho kdo si chce přečíst souvislý výklad neplatnosti deskové tektoniky je určen článek D. Pratta. Jednotlivé body uvedené v článku jsou pak rozebrány ve svrchu zmíněných odstavcích. Souvislý výklad je rovněž ve starší verzi stránek, viz http://geoterra.eu/backup/index.html


Příklad jakým způsobem byla šířena desková tektonika


 

 

 


kliknutím zvětšit
Popisek

JIhopacifický hřbet na obrázku neobsahuje čediče (ty tvoří jen malou čepičku na jeho vrcholu) viz také

 

 

 


kliknutím zvětšit
Popisek

Nadpis: JAK TO OPRAVDU PRACUJE

Pod kresbou: Zde vidíme hodinový strojek vnitřní Země a jakým způsobem plášťové chocholy (plumes) a rozpínání oceánského dna vpravo běží současně s jeho pohlcováním (subdukcí), vlevo. Do dnešního dne statisíce vědeckých člověkohodin selhalo při hledání odpovědi proč kontinenty domněle plavou a proč může přežívat desková tektonika. Teď ale již víme jak Země opravdu pracuje.

New Concepts in Global Tectonics Journal, v.6, no. 2, June 2018.wwww.ncgtjounal.com


str. 305

Čtenář nechť si doplní, že se také jedná o ukázku "profilového myšlení"


 

 

Upozornění: Bohudík , že jsou do diskuse umisťovány "příspěvky" od zastánců deskové tektoniky, které nemají věcnou povahu a ukazují tak, že jejich autoři buďto neprostudovali, či nechtějí nepochopit jednotlivé argumenty a jejich vzájemnou souvislost, i případně obsah mých publikací. Prosím případné autory jen více a houšť.


názory k článku

Jiří Boudný - 18.01.2012 23:48
Nejsem profík na tektoniku. Po přečtení článku jsem však přesvědčen, že zastánci deskové tektoniky mají pravdu. Způsob jakým je zde tato teorie odstavována je přípustný snad jen v dobách náboženského tmářství středověku. Nenávist z autora článku přímo čiší. Jde mu o své \"zviditelnění\" nebo o soupeření teorií? Argumentace, která má porazit slušně zavedenou teorii musí být dobře podložena a ne vykřičena. Je mi z tebe na zvacení Ahoj v lepším světě.
 
Petr Rajlich - 22.01.2012 12:13
Mrzí mne, že máš dojem, že se jedná o nenávist. Desková tektonika není a nebyla "slušně" zavedena. Věda ale není založena na dojmech, ale na faktech, máš-li věcné argumenty, tak je napiš.
 
Petr Rajlich - 16.03.2012 20:43
Tvoje žaludeční nevolnost je nicotnostní proti statisícům obětí nesprávného pohledu na příčiny zemětřesení. Nakup si větší zásobu kynedrilu pro dobu čekání na lepší svět bez deskové tektoniky.
 
D.Schellong - 18.02.2013 20:52
1)Nejsem už vůbec geolog, ani fundovaný vědátor. Je přece jasné, že poznáním se rozšiřují znalosti a navíc aplikací moderních měřících metod dochází často k nutným změnám ve všech možných teoriích. Někdy i dogmatech,že! Dovedu si představit laserové měření zemského povrchu. Jedinou nejasnost (chybu?) ale vidím v koordinátech měření, ne v metodě. Jde jaksi o ten vztažný bod, který můžeme považovat za neměnný, tedy který bychom mohli považovat za "nulu-počátek" inerciální soustavy. Vzdálenost bod na zemi a bod na oběžné dráze, odraz zpět. Dobře a správně. Jak ale víme, že působením libovolné síly nenastala zrovna před měřením změna polohy odražeče. Neměla by probíhat jakási triangulace? Budeme li měřit stále stejným metrem a stejnou technikou.....? 2)I když rád připustím, že teorie "deskové tektoniky" mně neseděla už z pohledu energetického (už jen pohyb takových hmot a projevy v jen některých místech). Pokud dochází ke změnám velikosti zemského tělesa a měření se ukážou správná, je asi vhodné se ptát jaká je příčina tohoto jevu. Není to jen, fakt ale nutnost k podpoření této teorie.
 
Petr Rajlich - 24.02.2013 17:13
Rozpínání Země je podmíněno objemovými změnami zemského jádra. Názor „hlavního proudu“ je takový, že je složeno jednoduše řečeno, ze železa, přičemž jeho vznik se připodobňuje vsádce ve vysokých pecích, kde železo klesá jako nejtěžší ke dnu. Mělo tedy vzniknout přetavením celé Zeměkoule! Tato zastaralá představa je založena na tzv. meteoritickém modelu, kdy rychlostem průchodu zemětřesných vln napříč Zeměkoulí byly přisouzeny chemické vlastnosti prostředí a odtud se odvinulo pojmenování zemských slupek SiAl (kůra), SiMa (plášť) a NiFe (jádro). Meteoritický model se toto nazývá proto, že složení Země bylo navrženo podle zastoupení meteoritů ve sbírkách na počátku 20. století (nejvíce železných). Kdybychom postupovali podle současných sběrů např. v Antarktidě, tak by model železného jádra nikdy nevznikl. Proč se současný „hlavní proud“ křečovitě drží této představy, zdůvodňuji v kapitole o ropném vrcholu. Představu železného jádra bychom podle jeho tvůrců mohli nazvat Wiechert-Goldschmidtovo jádro. Jinou (nejen podle mého názoru pravdivější) představou je zemské jádro, které prodělává změny objemu. Jádro není složeno ze železa, ale z prvků zastoupených v zemském plášti (SiMa) a dalších, které se stlačením mění na husté plazma (až 16 g/m3) s vlastnostmi podobnými kovům, tj. schopné vést elektrické proudy a reagovat na magnetické pole (obdoba kovového vodíku na Jupiteru). Jádro bylo vytvořeno (stlačeno), masivním tokem těles v závěru zemské akrece (nabalování) a postupně se skokovitě vrací do původního stavu. Největší skoky proběhly na hranici permu/triasu a křídy/třetihor. To je doprovázeno uvolňováním tepla (ionizační energie z doby akrece), viz blíže moji knihu Geologie mezi … (Kdo si myslí, že český autor nestojí za pozornost, tomu doporučuji knihy H.J. Zillmera, musí si ovšem vyfiltrovat kriticky řadu fantaskních tvrzení). Toto jádro bychom mohli nazvat Halam-Ramseyovo podle autorů, kteří s podobnými názory vystoupili jako první. Je otázkou čemu máme v dnešní době věřit, tzn. jaká měření a jaké interpretace jsou volně přístupné. Pro určování změn zemského poloměru se jako nejvhodnější patrně jeví metoda VLBI, viz kapitolu rozpínání Země podle současných dat. Podle vyhodnocení VLBI se zdá, že chyba měření je stále větší než rychlost rozpínání. O rozpínání v minulosti nemusíme mít pochyb. Dokládá nám to stáří oceánského dna v Atlantiku, Indickém oceánu a ve v. Pacifiku (ohromné čedičové výlevy musely být sdruženy s náhlým uvolněním ohromné tepelné energie), oddálení Afriky od Amerik, snižování rychlosti otáčení, změny životních forem (náhlý nástup gigantismu v juře a křídě).
 
Hana Dzurova - 17.11.2015 17:10
Dobry den zamyšlím se sama jako člověk a ve svém zamyšlení jsem přišla k litosferyckym deskám a magnetycké spojení které desky drží následným vydaným tlakem chtěla by jsem se zeptat jestli ve svém zamyšlení mám pravdu s pozdravem Hana Dzurová
 

Poznámka

Ve společnosti s možností svobodného uplatnění a přijetí přinejmenším věrohodného názoru, by desková tektonika na základě jenom jediného z uvedených 23 článků o pochybeních už dávno skončila v archivu neplatných teorií. Její udržování a neustálá další propagace jsou důkazem ovlivňování vědeckého výzkumu politickými prostředky. Z tohoto důvodu jsme zařadili na stránky i články k této problematice, viz článek Michiheiho Hoshiny, jeho dodatek a článek ropný zlom v kapitole o rozpínání Země.


 

 


Velké východojaponské zemětřesení otřáslo (také) deskovou tektonikou

Yoshihiro KUBOTA, Niigata University, Japan: „SYMPOZIUM K PŘÍLEŽITOSTI 20. VÝROČÍ ROZPRAV O STRUKTURNÍ GEOLOGII; 18. PROSINCE 2011 JAPONSKO. Strukturně geologická kolokvia byla zavedena v roce 1991. Od té doby jsme zorganizovali pravidelně dvakrát ročně schůze za účelem podpory původních výzkumů založených na důkladných terénních pracích… Japonci se obávají dalšího velkého zemětřesení... Výsledek sympozia byl překvapující. Všichni účastníci (více jak 50), nabyli silného neodbytného pocitu, že éra deskové tektoniky skončila a velká zemětřesení jsou jistě předvídatelná."


NCGT: New Concepts in Global Tectonics NEWSLETTER No. 61, December, 2011 ISSN: 1833-2560 Editor: Dong R. CHOI


kliknutím zvětšit
Popisek

 

 


Na obr. Dong Choi přednáší o velkém Japonském zemětřesení


 

 


Pozn. autora webu: Závěr z diskuse v Japonsku je jasný: nejen z hlediska předpovídání zemětřesení nelze brát deskovou tektoniku vážně a je tudíž z hlediska předpovídání zemětřesení naprosto nepoužitelná (i když odjakživa tvrdila, že "vysvětluje zemětřesení").


vytvořeno pomocí Gaia CMS firmy Artemis webdesign © 2008